DIP – Jak funguje a komu se vyplatí?

Od začátku tohoto roku máme v České republice nový finanční nástroj zvaný Dlouhodobý investiční produkt, zkráceně DIP. Na první pohled se tváří jako skvělý způsob, jak si zajistit daňové úlevy a dlouhodobě spořit na důchod. Ale je to skutečně tak výhodné? A hlavně, je to něco, co se vyplatí právě vám?

V následujícím článku se podívám na DIP z praktického pohledu. Ukážu vám, pro koho může být přínosný, kdy naopak nemusí dávat smysl, a co si pohlídat, pokud se rozhodnete do něj investovat.

Trocha teorie, aneb co je DIP

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) není tak úplně produkt, ale spíš daňový režim zavedený v České republice od 1. ledna 2024. Jeho cílem je podpora občanů ve spoření a investování s dlouhodobým horizontem a motivace k zabezpečení na důchod prostřednictvím daňových úlev.

Pro koho je DIP určen

DIP je určen pro:

• Jednotlivce, kteří chtějí spořit nebo investovat na dlouhodobé cíle, zejména na zajištění slušného důchodu.
• Zaměstnance, jejichž zaměstnavatel nabízí příspěvek na DIP, což může přinést značné daňové úlevy a zvýšit výhodnost samotného DIP.

Jak DIP funguje

• DIP lze sjednat pouze na základě nové smlouvy uzavřené od 1. ledna 2024.
• Prostředky v DIP musí být ukládány dlouhodobě, nejméně na dobu 10 let a zároveň minimálně do okamžiku dosažení věku 60 let.

DIP mohou nabízet pouze subjekty registrované u ČNB. Jejich aktuální seznam najdete na webu České národní banky, konkrétně zde.

Daňové výhody DIP

Pro fyzické osoby:

• Lze odečíst až 48 000 Kč ročně od základu daně z příjmů (podobně jako u penzijního připojištění nebo životního pojištění). Můžete tak dosáhnout úspory na zaplacené dani ve výši až 7 200 Kč.
• Prostředky musí být uloženy alespoň 10 let.

• Výběr je možný nejdříve po dosažení věku 60 let.

Pro zaměstnavatele:

• Příspěvek zaměstnavatele na DIP je osvobozen od daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění do výše 50 000 Kč ročně.

Sankce za porušení podmínek:

• Při předčasném výběru (před dosažením 60 let nebo před uplynutím 10 let) je nutné dodanit dříve uplatněné daňové odpočty za předchozích 10 let.

Výhody DIP

• Daňové úlevy. Motivace spořit díky možnosti odečtu od základu daně.
• Příspěvek zaměstnavatele. Zvýhodnění, které se nepromítá do daní ani odvodů.

Nevýhody DIP

• Poplatky. Zatím mezi poskytovateli není žádný, který by si neúčtoval za DIP žádné poplatky. Mimo DIP už je dnes investování téměř bez poplatků možné.
• Vázanost peněz v DIP. V případě nutnosti investované peníze vybrat předčasně byste přišli o daňové výhody a mohly by vůči vám být uplatněny sankce poskytovatele související s výběrem.

Je DIP výhodný pro vás?

Po troše nezbytné teorie jsme konečně u praktické části. Mým cílem v ní je obecně popsat pro koho může být DIP výhodný a pro koho tak úplně ne. Ve svém porovnání budu investici skrz DIP poměřovat s investicí do stejného aktiva (např. nějakého konkrétního ETF), avšak bez poplatků.

Už na konci minulého roku, kdy se o DIP a jeho parametrech začínalo intenzivněji mluvit, jsem pochyboval nad tím, jestli bude výhodný pro všechny a za všech podmínek. Podpora státu ve výsledné podobě slevy na dani je zajímavá, ale bude to stačit na pokrytí poplatků, které za DIP budou jeho poskytovatelé chtít?

Upřímně jsem si myslel, že tomu tak nebude. Abych tenhle svůj pocit potvrdil, nebo vyvrátil, musel jsem ho podložit výpočty. Proto jsem vytvořil tabulku, která jasně a snad přehledně ukazuje, za jakých podmínek se DIP vyplatí. Každý si tak do ní může zadat data odpovídající jeho situaci a zjistit, jestli by pro něj měl Dlouhodobý investiční produkt zajímavý přínos. Tabulku si můžete stáhnout na konci článku.

Kdy se DIP vyplatí

Níže uvádím hlavní faktory ovlivňující výhodnost Dlouhodobého investičního produktu seřazené podle jejich významnosti:

• Když jsou poplatky spojené s DIP co nejnižší. Je to logické, ale nejde to nezmínit. Čím delší je investiční horizont, tím větší silou působí složené úročení a dopad poplatků je větší.
• Když vám zaměstnavatel bude na DIP přispívat. Přeci jen jde o peníze, které byste od něj do investice mimo režim DIP nedostali, takže hrají významnou roli už od nízké výše příspěvku.
• Když zainvestujete získanou slevu na dani a neprojíte ji. Tak vám může sleva na dani v dlouhém horizontu pomoci, aby společně s DIP překonala výnos bezpoplatkové investice mimo DIP.
• Když neinvestujete s příliš dlouhým horizontem. DIP se nejvíc vyplatí na horizontu 10 až cca 25 let. Čím je doba investování delší, tím větší roli hraje poplatek placený procentem z celkového objemu investic. Na velmi dlouhém horizontu se tak může víc vyplatit investovat mimo DIP bez poplatků.

Komu se DIP vyplatí

• Zaměstnancům, kterým na DIP bude přispívat zaměstnavatel. V takovém případě bude DIP výhodnější než bezpoplatková investice mimo DIP ve většině případů, i pokud bude zaměstnavatel přispívat jen pár set korun. A to i kdyby zaměstnanec obdrženou slevu na dani dále neinvestoval. Tak velký význam příspěvek zaměstnavatele má.
• Lidem, kteří zainvestují získanou slevu na dani (bez poplatku). Ve většině případů (především když bude poplatek za DIP nízký) bude toto řešení o trochu lepší než investice mimo režim DIP. A to i kdyby jim zaměstnavatel na DIP nepřispíval, nebo šlo o OSVČ, kterým nemá kdo přispět.
• Lidem ve věku přibližně 40 a více let. Důvodem je jejich investiční horizont, který bude při spoření na důchod okolo 25 let, takže vliv složeného úročení a poplatků spojených s DIP ve většině případů nestihnou překlopit výhodu na stranu varianty investování mimo DIP bez poplatků. Toto platí ve většině případů i bez příspěvku zaměstnavatele a zároveň, i když člověk neinvestuje získanou slevu na dani. Celkový dopad na majetek investora bude i tak pozitivní.

Komu se DIP nevyplatí

Z výše uvedeného vyplývá, že Dlouhodobý investiční produkt se nevyplatí především mladým lidem na začátku jejich produktivního věku. A v případě, že jde o OSVČ, je tato nevýhoda ještě výraznější.

Toto mi přijde na DIP vcelku smutné a možná ne úplně domyšlené, když právě generace aktuálně nastupující do produktivního procesu bude dle predikcí významně zasažena nízkými státními důchody díky nastavení našeho penzijního systému.

Předpoklady výpočtů

Aby byla tabulka, ze které vycházím, pochopitelná pro co nejširší okruh uživatelů a zároveň zůstala co nejpřesnější, musel jsem použít pár zjednodušení:

• I když je v tabulce uvedena měsíční částka vaší investice a případného vkladu zaměstnavatele, ve výpočtech pro jednoduchost počítám tak, jako byste vy i zaměstnavatel vložili celou částku za 12 měsíců na začátku roku.
• Úročení vkladů uvažuji jednou na konci roku.
• Strhávání poplatků poskytovatelem DIP je také počítáno jedenkrát na konci roku.
• Uvažuji pouze jeden druh poplatku, a to poplatek v podobě procenta z celkové hodnoty investic.

Uvedená zjednodušení mají mírný dopad na konkrétní čísla vypočtená v tabulce. Ta proto přesně nedopovídají situaci, kdy by vklady, úročení a strhávaní poplatků probíhalo měsíčně. Zásadní ale je, že tato zjednodušení nemají vliv na princip tabulky a vyhodnocení toho, komu a kdy se DIP vyplatí.

Shrnutí

Dlouhodobý investiční produkt je užitečný nástroj pro ty, kteří hledají daňové zvýhodnění a jsou ochotni akceptovat dlouhodobou vázanost prostředků. Největší přínos má DIP pro zaměstnance, kterým přispívá zaměstnavatel, nebo osoby, které zainvestují získané daňové úlevy.

Na druhou stranu pro mladé lidi s dlouhým investičním horizontem mohou být výhodnější variantou flexibilnější investiční nástroje bez poplatků.

To jsou obecné závěry, ke kterým jsem při tvorbě tabulky došel. Každý z nás však může být v trochu jiné situaci, proto jsem tabulku vytvořil tak, aby si do ní každý mohl doplnit hodnoty platné pro něj samotného.

Když si ji stáhnete a vyplníte podle sebe čtyři modrá pole zadání, tabulka se přepočítá a sami uvidíte, jaká varianta je pro vás nejvýnosnější. Pak je potřeba ještě zvážit, zda jste schopni a ochotni investované peníze nevybírat až do 60 let věku, respektive při jak velkém rozdílu výnosu oproti investiční variantě mimo DIP vám stojí za to se k něčemu takovému upsat.

Pokud se rozhodnete do DIP jít, je potřeba vybrat si pro vás nejlepšího poskytovatele. Kdo jím je, vám neporadím. Myslím, že to ani není dost dobře možné. Navíc každý z nás má trochu jiné preference a cíle, které je potřeba při výběru zohlednit. Obecně to ale bude poskytovatel s co nejnižšími poplatky, které budou jednoduše přehledné a vyčíslitelné.

Kdybych se rozhodl do DIP jít, volil bych poskytovatele s jediným poplatkem v podobě určitého procenta z celkové hodnoty investice. Je to jasný a transparentní poplatek.

V případě, že si vyhodnotíte stejně jako já, že pro vás DIP není tou nejlepší variantou, nezoufejte. Takový výsledek je možný a naprosto v pořádku. Osobně ale věřím, že poplatky spojené s DIP půjdou v průběhu let dolů díky konkurenci na trhu poskytovatelů a tento daňový režim se tak stane zajímavější pro širší okruh lidí (včetně mě). Přeci jen má za sebou (téměř) teprve svůj první rok a související legislativa i nabídka dozná v budoucnu větších či menších změn.

Pokud jste v mém článku nenašli, co jste hledali, nebo opravdu toužíte po informaci o nejlepším poskytovateli DIP, mohl by vám pomoci článek z dílny Rozbitého prasátka. Tam se o takové vyhodnocení pokusili. Článek je to povedený a mohu vám ho doporučit.

Teď už vám přeji krásné Vánoce a všechno nejlepší do nového roku. :-)