Moje investiční strategie

V tomto článku vám kompletně odkryji, jak investuji (a spořím) peníze celé naší rodiny. Osobně vnímám spoření a investování jako nejzásadnější část osobních a rodinných financí, proto budu maximálně otevřený.

Internet je plný článků o tom, jak investovat. Většina z nich je však velmi obecných bez konkrétních příkladů. Mnoho autorů radí a doporučuje nejvhodnější produkty, instrumenty a zprostředkovatele. Bohužel se mezi nimi najde nemálo těch, kteří uvádějí nepřesné nebo nepravdivé informace. Co je ale ještě horší, neustále se objevují také podvodné weby, kdy jde čistě o záměr připravit čtenáře o jejich peníze. Nic z výše uvedeného v tomto článku nenajdete. Popíšu čistě to, jak to dělám já. Na vás už pak bude, jestli se mým přístupem inspirujete.

Trocha teorie na úvod

Tuším, že od teoretické části článku nečekáte moc zábavy a možná ji budete chtít přeskočit. Prosím, nedělejte to. Myslím si, že jde o opravdu důležitou součást, a pokusím se ji co nejvíce zkrátit. Sám si teorii taky někdy moc neužívám, ale bez ní bychom si v některých pasážích článku možná úplně nerozuměli.

Spoření vs. investování

Hned v úvodu článku jsem zmínil dvě důležitá slova, která jsou občas zaměňována, nebo jim je přikládán stejným význam, i když ho nemají. Jedná se o spoření a investování. Když píšu o spoření, mám jím na mysli pravidelné (nejlépe měsíční) ukládání přebytečných peněz na spořicím účtu, případně jiném obdobně bezrizikovém finančním instrumentu, s cílem dalšího použití těchto prostředků v blízké době (maximálně do 2-3 let).

V případě investování jde o odložení finančních prostředků na delší období (5; 10 a ideálně více let) s cílem vyššího zhodnocení a s vědomím vyššího rizika v porovnání se spořicím účtem. Nejpodstatnější při investování je tzv. investiční horizont, tedy doba, po kterou plánujeme peníze investovat, nevybírat a nechat je pracovat za nás. Čím delší dobu jim dáme, tím větší je pravděpodobnost dosažení požadovaného zhodnocení a tím menší je skutečná odchylka od tohoto zhodnocení na konci našeho investičního horizontu.

Jednoduše řečeno: Čím delší čas dáte finančním trhům a ekonomice na to, aby vaše peníze zhodnotily dle vašich představ, tím větší šance je, že se tak stane.

Riziko někdy i výrazného (avšak krátkodobého) kolísání trhů a s ním spojeného poklesu hodnoty investice se minimalizuje právě díky dlouhodobému horizontu. V jeho průběhu se dostatečně projeví lidská aktivita, kreativita atd., jež povedou k růstu celosvětové ekonomiky, a tedy i vašich investic.

Abychom definitivně rozpoznali rozdíl mezi spořením a investováním, je potřeba si uvědomit, že nejdříve musíme spořit a až poté můžeme investovat. Dalo by se říct, že investování je jakási další vývojová fáze spoření, a tedy i zdravých financí.

Na začátku mám nějaké příjmy a výdaje. Pokud jsem v situaci, kdy moje výdaje přesahují mé příjmy, musím nutně a co nejdříve tento poměr obrátit. Tipy, jak na to, najdete v mých dřívějších článcích o úsporách a maximalizaci příjmů. Jakmile se mi podaří zvýšit příjmy nad úroveň výdajů, začínám přebytečné peníze spořit, abych si vytvořil bezpečný polštář na pokrytí nenadálých výdajů, nebo výpadek příjmů. Obecně se doporučuje mít naspořenou částku alespoň ve výši šesti měsíčních platů. Mimoto mohu spořit na další výdaje, o kterých vím, že v dohledné době přijdou (koupě auta, rekonstrukce domu atd.). Až v okamžiku, kdy naspořím potřebný obnos peněz na výše uvedené účely, mohu začít přebytečnou hotovost dlouhodobě investovat.

Do čeho investovat

Aktiv, do kterých je možné investovat, je celá řada. Mezi ta tradiční se řadí především akcie, dluhopisy, zlato a nemovitosti. Už ne tak běžné jsou investice do kryptoměn (především Bitcoinu), jež se stávají trendem až v posledních několika letech. Když odhlédneme od "standardních" investičních aktiv, mezi velmi výnosné investice můžeme zařadit i vzdělávání a osobní rozvoj nebo vlastní podnikání. Pokud uvažuji i jiný přínos, než čistě finanční, mohou být velmi dobrou investicí sport a zdravý životní styl, cestování, nebo rodinná dovolená (ano, čtete správně).

Aktivní vs. pasivní investování

V tomto bodě je teorie podle mě jednoduchá. Osobně vnímám jako aktivní investování takové, kdy musím pravidelně sledovat dění v ekonomice, na finančních trzích a v podnicích, do kterých investuji. Na základě tohoto pozorování se rozhoduji, kam a kolik budu investovat, jakou investici opustím atd. Veškerá rozhodnutí jsou čistě na mě a nikdo jiný je za mě neudělá.

Naopak pokud investuji pasivně, o nic z výše uvedeného se nemusím starat a přenáším tuto zodpovědnost na správce investičního fondu, robo-advisory platformu, případně investičního poradce. Přesto i pasivní investování vyžaduje v počátku určitou aktivitu, jejíž význam je s ohledem na očekávané zhodnocení mé investice zcela zásadní. Je totiž potřeba si vybrat, na koho/co převedete pravomoc spravovat vaše investice.

Jak už jsem naznačil výše, nejčastější možností je vložení peněz do některého z investičních fondů, což můžu udělat napřímo, přes svoji banku, nebo prostřednictvím investičního poradce. Tato volba má několik nevýhod. První z nich je nemalá nákladovost. Správci fondů svojí práci nedělají zadarmo a většinou si od klientů vezmou kolo 2 % ročně z investované částky. Druhou velkou nevýhodou je, že dle různých statistik dosahuje více než 90 % všech aktivních investorů (tedy i těch profesionálních pracujících v investičních fondech) v dlouhém horizontu (20 a více let) horšího celkového zhodnocení, než je průměrný růst trhu samotného.

Dost možná i proto vznikla ETF (Exchange Traded Funds), která investují do jednotlivých trhů, respektive tržních indexů, a kopírují tak jejich výkon. Jelikož investování do těchto indexů vyžaduje jen minimum aktivní správy, je nákladovost ETF výrazně nižší (pohybuje se obvykle v desetinách procenta) než v případě aktivně spravovaných investičních fondů.

Jak investuji já

Hned na začátku chci znovu zmínit, že investování je zřejmě finální a nejpokročilejších fází správy osobních a rodinných financí. Jde o pomyslnou třešničkou na dortu. Smutnou pravdou je, že mnoho lidí do této fáze za celý svůj život nedospěje. Mně se to naštěstí podařilo, ale trvalo to celých devět let od doby, kdy jsem dostal svoji první výplatu. Proč tak dlouho?

Roky výdajů a spoření

S velkou nadsázkou by se dalo říct: "Za vším hledej ženu.". Faktem ale je, že většina vydělaných peněz zpočátku směřovala do vybavení domácnosti, nákupu auta a společně stráveného času s mojí tehdejší přítelkyní. Když na tím tak přemýšlím, především v případě peněz vynaložených na budování našeho vztahu se jednalo spíš o investici. Sice s velkým rizikem, ale také s o to větším potenciálním výnosem, kterého se nakonec podařilo dosáhnout. Přítelkyni jsem si vzal za ženu a mám s ní dvě úžasné děti.

Po vynaložení všech počátečních výdajů v průběhu prvních pár let jsme se s ženou dostali do fáze spoření na plánovanou stavbu rodinného domu. Naštěstí se nám podařilo uspořit tolik peněz, abychom byli schopni dosáhnout na hypotéku umožňující nám postavit vysněný dům. Bylo to sice tak tak, ale dopadlo to. Navíc jsme měli štěstí na období nízkých úrokových sazeb, takže jsme s vědomím skvělé příležitosti podepsali smlouvu s úrokem 1,99 % na 10 let. V tuto chvíli nám do konce fixace zbývá ještě cca 4,5 roku a věřím, že do té doby se sazby dostanou níže, než jsou nyní.

V průběhu stavby šly všechny vydělané peníze do jejího financování. S blížícím se dokončením domu do obyvatelné podoby jsme viděli, že nám část hypotékou načerpaných peněz zbude. Nevědomky jsme tak byli schopni v průběhu stavby spořit (v porovnání s rozpočtem na stavbu) a vytvořit si finanční polštář v podobě několikaměsíčního rodinného příjmu. Tento polštář (aktuálně v podobě šestinásobku měsíčních rodinných příjmů) si udržujeme i nadále.

Následující 2-3 roky jsme stále ještě vydávali veškeré vydělané peníze na dodělávky okolo domu. Až v poledním roce se v souvislosti se snižujícími se výdaji a zvyšujícími se příjmy naší domácnosti otevřela možnost začít spořit na plánovaný budoucí výdaj v podobě nákupu auta, a ještě zbytek peněz investovat. Hurá. 😊

Období investování

Jakmile opadlo prvotní nadšení z toho, že nám začínají pravidelně přebývat peníze, začal jsem přemýšlet nad tím, kam bude nejlepší naše peníze investovat. O jiné alternativě využití zbývajících peněz jsem asi nikdy moc neuvažoval. Utrácení peněz jenom proto, že je mám, je v naprostém protikladu s mým vnitřním přesvědčením. Navíc investování mě na vysoké škole zaujalo tak, že jsem o něm od té doby nepřestal přemýšlet a zajímat se o něj.

Možná jste si všimli, že v této části článku jsem přešel z množného (my jako rodina) do jednotného čísla. Je to z toho důvodu, že správu našich rodinných financí a majetku mám na starosti já. Moje žena mi dala absolutní důvěru, čehož si velmi vážím. V každém případě spolu jednotlivá investiční rozhodnutí probíráme a vždy se na nich musíme shodnout. I to považuji za naprostý základy zdravých rodinných financí. Z vlastní zkušeností znám rodiny, kde jeden z partnerů nakládá se společnými penězi (často i v nemalých objemech), aniž by o tom druhý partner věděl, natož aby se podílel na samotném rozhodování. Osobně to považuji za nezdravý a velmi rizikový přístup.

Čeho chci investováním dosáhnout?

Přiznám se rovnou bez vytáček, že i já se chci stát co nejrychleji rentiérem, kterého (včetně zbytku rodiny) bude velmi dobře živit jen výnos z investic. Upřímně, kdo by si to nepřál? Postupem času jsem však zjistil, že šance na takový úspěch jsou minimální. Velké peníze se dají vydělat především vlastním podnikáním a soustavným vzděláváním a seberozvojem.

Náš investiční cíl jsem proto stanovil následovně:

• Vybudovat takový majetek, který mě a manželce zajistí pravidelný měsíční příjem v důchodu, který bude odpovídat dnešní úrovni našich příjmů. To vše bez započtení jakéhokoli důchodu od státu. Ten bude podle mě tak nízký, že nemá smysl s ním počítat.
• Dosáhnout investováním na možnost odejít "do důchodu" dříve, konkrétně před 60. rokem života. To znamená zhodnotit v mezidobí majetek tak, aby na konci tohoto období byl schopen generovat příjem odpovídající tomu dnešnímu (včetně započtení vlivu inflace).
• Pravidelně investovat našim dětem v takové míře, aby na počátku dospělosti měly co nejširší spektrum možností, jak s penězi naloží, a zároveň je vzdělat v oblasti financí tak, aby byly schopny se rozhodnout správně.

Aby bylo reálně možné těchto cílů dosáhnout, jsem připraven měsíčně dlouhodobě investovat 25-30 % našich příjmů.

Do čeho (ne)investuji

Velmi stručně by se dalo říct, že investuji do toho, čemu rozumím do takové míry, kdy jsem schopen si na to udělat jednoznačný názor. Pakliže to nabízí požadovaný výnos za přiměřeného rizika, jedná se o investici pro mě.

Když to rozvedu konkrétněji, tak například kryptoměnám detailně nerozumím. Z toho, co o nich vím, si zatím nejsem schopen udělat obrázek o tom, jestli mají nějakou dlouhodobou a investičně zajímavou budoucnost. Další fakt je ten, že existují zatím jen velmi krátce a jejich vývoj je trochu jako na horské dráze. V tuto chvíli pro mě tak představují spíš velkou nejistotu a sázku do loterie, ne investiční příležitost.

Další možností je zlato, do kterého vkládá své peníze nemalá část investorů. Většina z nich v něm vidí určitou jistotu pro případ nějaké výrazné krize, či rozvratu finančního systému. Já osobně v nějaký totální kolaps a značně dlouhodobou krizi spíš nevěřím a s překonáním krátkodobých krizí mi pomůže dlouhý investiční horizont. A pokud by přeci jen nějaká "apokalypsa" nastala, bude úplně jedno, kdo má kde investováno a jestli má zlato. Podstatné bude jen to, co umím a mohu nabídnout ostatním výměnou za to, co umí oni. Co se týče dlouhodobého výnosu zlata, není pro mě zajímavý.

Dluhopisy jsou na tom s výnosem velmi podobně. Když uvažuji ty prakticky bezrizikové, jako jsou americké vládní dluhopisy, jejich výnos je pro mě příliš nízký. Samozřejmě je možné najít korporátní (firemní) dluhopisy, které slibují roční výnos např. 15 a více procent. Nejsem ale typ člověka, který bych chtěl dávat svoje peníze společnostem, které je utratí a následně zbankrotují. Takových příběhů už byla spousta.

Nemůžu zapomenout ani na nemovitosti, které byly v posledních letech hitem u nás v ČR. Myslím, že to bylo dáno hlavně velmi nízkými úrokovými sazbami, a tedy levnými hypotékami. Takovému prostředí je však minimálně na nějakou dobu konec. Pro mě osobně nejsou investice do nemovitostí zajímavé, protože vyžadují nemalé množství další vynaložené práce a nákladů spojených s údržbou nemovitostí a hledáním nájemníků.

Bezstarostnější a výnosnější investicí jsou z mého pohledu akcie. Jejich vhodnost a výkonnost je v dlouhém horizontu potvrzena daty sbíranými mnoho desítek let, po které fungují nejvyspělejší akciové trhy. Navíc v investicích do akcií nevidím jen samotný výnos, ale i finanční podporu těch nejlepších společností, které táhnou vývoj našeho světa kupředu a směrem, který je mi blízký. Asi vás proto nepřekvapí, že investuji (zatím) výhradně do akcií.

Aktivní investování

Jak už jsem zmínil výše v článku, i já v sobě mám touhu překonat dlouhodobý průměrný výnos akciového trhu rovnající se přibližně 7-8 %. Abych se o něco takového mohl vůbec pokusit, věnoval jsem se důkladnému studiu aktivního přístupu k investování. Po načerpání potřebných teoretických znalostí jsem zjistil, že největší problém bude vyhledat společnosti, které budou mít potenciál pro opravdu velmi dobré zhodnocení (ideálně 15 a více procent ročně v průměru). Zkoušet to bez jakéhokoli tipu je doslova jako hledat jehlu v kupce sena.

Mám štěstí, že jedním z mých spolužáků z vysoké školy je Jindřich Pokora, který se aktivním investováním živí a provozuje Portál rozumného investora. Na něm sdílí detailní analýzy společností, které vypracoval, včetně informací o tom, jestli a kolik peněz do jednotlivých firem vložil, jaký je jeho výnos, atd. Zainvestoval jsem do členství na portálu (stojí cca 5 000,- ročně) a pustil se do studia analyzovaných společností. Nakonec jsem si vybral přibližně deset z nich, které mě zaujaly, a investoval do nich svoje peníze.

Velkou výhodou Jindřichova portálu je i diskusní fórum pro členy, které je zdrojem prakticky veškerých novinek o analyzovaných společnostech a investičních myšlenek zaregistrovaných uživatelů. Nestalo se tak, že by mi unikla jakákoli důležitá informace. Na druhou stranu jsem si uvědomil, že aktivní investování vyžaduje velké množství času věnované analýzám a následnému sledování jednotlivých podniků. Čím víc chce člověk svůj majetek zhodnotit, o to víc úsilí a času musí aktivnímu investování věnovat. Proto jsem se rozhodl, že zůstanu v zainvestovaných pozicích, budu je zodpovědně sledovat, ale intenzivněji se aktivnímu investování nebudu věnovat. V současné době mu nechci obětovat tolik času, kolik by bylo potřeba, s ohledem na rodinu a svůj volný čas. Jakmile každý z mých podniků dosáhne požadovaného zhodnocení, svoji pozici uzavřu a peníze přesunu do pasivních investic.

Co považuji za důležité zmínit, je celkový objem peněz, který jsem do aktivního investování na počátku vložil. Jednalo se o méně než jednu desetinu prostředků, které plánuji investovat. Možná si říkáte, proč jsem nevložil více, nebo dokonce vše. Bylo to právě z toho důvodu, že jsem nevěděl, co přesně očekávat a jaká bude realita. Myslím, že jsem dostatečně velký realista na to, abych tušil, že dosáhnout výrazně nadprůměrných výnosů a zařadit se tak mezi malé procento opravdu úspěšných investorů bude stát mimořádné úsilí i potřebnou dávku štěstí.

I přes výše uvedené se nechci aktivního investování úplně vzdát, k čemuž mi desetina zainvestovaných peněz v menších zajímavých společnostech pomůže. Zároveň je to tak malá část veškerého investičního majetku, která by neměla výrazně negativně ovlivnit celkové zhodnocení v případě většího neúspěchu.

Ne tak úplně pasivní investování

Poté, co jsem se přesvědčil o minimální šanci na rychlé zbohatnutí a složitosti dosažení takového cíle, ponořil jsem se do tajů pasivního investování. Jak název napovídá, jedná se o velmi jednoduchý proces. Stačí si vybrat, do čeho chci investovat, kdo mi investování zprostředkuje, a pak už stačí jen dodržet pravidelnost vkládání peněz v průběhu celého investičního horizontu.

Je potřeba znovu zdůraznit, že i když pasivní investování samo o sobě nijak složité není, rozhodnout se, do čeho své peníze vložíte, může být naopak velmi těžké. O to víc, že jde o rozhodnutí zcela zásadní s potenciálně výrazným dopadem na konečný výsledek. V mém případě to však bylo jednoduché. Věděl jsem, že jedinou cestou jsou akcie. Nejdelší historii jejich obchodování v opravdu dlouhém horizontu (30 a více let) a zároveň nejvyšší zhodnocení nabízí akciový trh v USA. Tam směřuje většina mnou investovaných peněz. Nicméně abych diverzifikoval svoje portfolio s ohledem na možný vyšší růst v jiných regionech, část peněz investuji i ve zbytku světa.

Abych se dostal k tomu, jak přesně vypadá můj plán postupného vkládání peněz, musím nejprve zmínit prostředek, skrz nějž investuji. Po prostudování recenzí nejčastěji používaných brokerů a investičních platforem jsem si vybral Portu, a to hned z několika důvodů:

• jde o platformu vytvořenou známou českou společností Wood & Company, která se na finančních trzích úspěšně pohybuje více než 30 let,
• ovládání platformy je velmi jednoduché a umožňuje maximální míru automatizace skrz trvalé platební příkazy,
• poplatky za využívání služby jsou pro dlouhodobé investory (15 a více let) nízké – okolo 0,5 % ročně.

Co mi na Portu přijde fajn, jsou jimi vytvářená Portfolia na míru. Po registraci vyplníte nezbytný investiční dotazník a na jeho základě vám Portu navrhne investiční portfolio s odpovídajícím složením a rizikovostí. Mně vyšla nejvyšší rizikovost 10, což jsem chtěl s ohledem na možný vyšší výnos. A i kdyby mi nevyšla, je možné si ji upravit nahoru i dolů podle osobních preferencí.

Portfolio na míru, které pro mě Portu vytvořilo, je složeno následovně:

• 44 % amerických akcií,
• 18 % evropských akcií,
• 17 % globální akcie malých společností,
• 9 % japonských akcií,
• zbytek jsou akcie společností na rozvojových trzích.

Pro mě osobně je složení portfolia příliš zaměřeno na celosvětovou diverzifikaci a nečekám od něj tak vysoké zhodnocení jako od portfolia, které jsem si vytvořil sám a budu o něm psát níže. Přijde mi ale jako zajímavá alternativa, pokud se ve svých odhadech budoucího vývoje světové ekonomiky mýlím. Proto jsem se rozhodl do portfolia od Portu pravidelně měsíčně investovat menší část peněz.

Stejné složení má i portfolio pro děti, které Portu nabízí. Oběma dětem jsem tato portfolia založil a každý měsíc jim prostřednictvím trvalých příkazů posílám stále stejnou částku k zainvestování. Tomuto přístupu se říká dollar-cost averaging a jeho velká výhoda spočívá v tom, že si postupně průměruji nákupní cenu akcií, což v dlouhém období zvyšuje konečný výnos oproti nepravidelným investicím. Kouzlo spočívá v tom, že když jsou ceny akcií na trhu vysoko, koupím si akcií za stejnou částku méně, než když jsou ceny dole. Nakupuji tak větší objem akcií při nižších cenách a nižší při cenách vysokých.

Portu dále umožňuje složit si svoje vlastní portfolio z jednotlivých instrumentů, se kterými běžně obchoduje. Jak jsem uvedl výše, i já jsem si jedno takové portfolio složil, protože věřím v jeho vyšší dlouhodobý výnos. Obsahuje pouze dvě (respektive tři) složky v různém procentuálním zastoupení:

• 59 % tvoří ETF na index FTSE All World, což je index sledující výkonnost více než 3 000 společností z celého světa, přičemž na americké společnosti připadá cca 60 % celého indexu,
• 39 % investované částky jde do EFT indexu S&P 500 zaměřeného na 500 největších společností v USA,
• zbylá 2 % tvoří povinná hotovost (požadavek Portu).

Když vše sečtu dohromady, přibližně tři čtvrtiny celého portfolia jsou umístěny do akcií amerických společností, zbytek do zbytku světa, což je nastavení, které mi v tuto chvíli přijde jako ideální.

Jak investuji peníze do tohoto portfolia? Samozřejmě pasivně, ale minimálně na začátku ne tak úplně. Zpočátku totiž plánuji vložit určitou sumu dříve naspořených peněz, kterou však nebudu investovat najednou, nýbrž postupně. Důvodem je rozložení investice v čase, čímž minimalizuji riziko, že vložím celou částku v době, kdy budou ceny akcií vysoko.

V realitě to vypadá tak, že peníze jsem nejdřív vložil do produktu Investiční rezerva (opět na Portu), což je zjednodušeně takový výnosnější spořicí účet s tím rozdílem, že v případě potřeby nemám peníze k dispozici okamžitě, ale do 10 dnů. Cílem je zhodnocovat tyto peníze s minimálním rizikem a současně co nejvyšším úrokem (aktuálně stále ještě 6,5 %) do doby, než trhy a ceny akciových indexů poklesnou na nižší hodnoty, případně do doby, kdy nastane vrchol úrokových sazeb v ČR (a USA) s výhledem jejich budoucího snižování.

V posledních týdnech se stále více schylovalo k naplnění předpokládaného scénáře, čímž by můj investiční proces dostal zelenou. Jednak proto, že ČNB už skoro jistě nebude zvyšovat úrokovou sazbu. Je naopak velmi pravděpodobné, že ještě do konce roku přijde první snížení. To bude logicky znamenat okamžité snížení úročení prostředků v Investiční rezervě. Zároveň index S&P 500 vyklesal blízko k hodnotě 4 200 bodů, což je milník, po jehož dosažení jsem plánoval zainvestovat první dvacetinu naspořených peněz. Před pár dny byla tato hladina proražena a já jsem zainvestoval první dvacetinu naspořených peněz.

A jak budu pokračovat dál? Odteď budu každý měsíc investovat jednu dvacetinu částky, pokud S&P 500 bude na hodnotě vyšší než 4 000 bodů. Pokud ji prolomí, jsem připraven v tom okamžiku zainvestovat další dvě dvacetiny, aniž bych čekal na uplynutí celého měsíce od posledního vkladu. Pokud by S&P 500 klesl pod 3 800 bodů, zainvestuji další tři dvacetiny a tak dále až do doby, než proinvestuji celou částku. Zároveň platí, že bych příslušný počet dvacetin investoval i v dalších měsících, pokud by se index pohyboval v odpovídající hladině. Je tedy možné, že celou naspořenou částku proinvestuji v průběhu 20 měsíců, pokud už trhy nebudou dále klesat, během několika málo týdnů v případě nějaké nečekané krize, nebo někdy v mezidobí. Jakmile proinvestuji celou sumu naspořených peněz, budu do tohoto portfolia měsíčně posílat převážnou část financí určených k investování.

Přiznám se, že se na následující měsíce moc těším a jsem zvědavý, co přinesou. Osobně očekávám, že hodnoty obou výše uvedených indexů a ceny akcií obecně půjdou v příštích měsících dolů, a to možná výrazně. Mohlo by tak jít o investičně velmi zajímavé období díky značným "slevám", které si nechci nechat ujít. Právě nákupy akcií v době výraznějších poklesů jejich cen jsou oním jazýčkem na vahách, který může investorův dlouhodobý výnos povýšit na nadprůměrný.

Co když nic z toho není pro vás?

Určitě není třeba zoufat. Spokojeného a bohaté života je možné dosáhnout mnoha jinými způsoby a každý by si měl najít ten svůj. Když zůstanu u hlavního pojmu tohoto článku, kterým jsou "investice", i pod ním si každý může představit něco jiného.

Pro mě osobně je skvělou investicí rovněž rodinná dovolená, která je obecně považována spíš za zbytný výdaj. Můj pohled je ale úplně jiný. Během dovolené trávíme s rodinou společný čas daleko od domova a našich blízkých. Můžeme se intenzivně věnovat jeden druhému i sami sobě. Když se ohlédnu zpět a zhodnotím všechny naše dosavadní rodinné dovolené, hned bych si zopakoval každou z nich. Jejich dopad na naše vzájemné vztahy a celkovou náladu byl vždy jednoznačně pozitivní a výrazně převyšoval investované prostředky.

Mimochodem velmi podobný pohled na dovolenou má i Dominik Stroukal, můj oblíbenec a především renomovaný a často citovaný ekonom působící mimo jiné v NERVu. O dovolené jako investici se zmínil v jedné z epizod podcastu Ve vatě, která podle mě stojí za poslechnutí.

Tím jsem se dostal na konec tohoto článku. Myslím, že jsem zmínil vše, co jsem chtěl. Pokud po přečtení článku máte jakékoli dotazy, připomínky, nebo komentáře, napište mi prostřednictvím kontaktního formuláře. Rád s vámi dané téma proberu. 😊